Stomatologický slovník

Abraze

opotřebení tvrdých zubních tkání mechanickými vlivy

Absces

ohraničený zánět ve formě dutiny vyplněné hnisem. Léčba je chirurgická – incize.

Afta

časté slizniční onemocnění charakteru drobných puchýřků

Akutní

značí okamžitý, náhlý vznik onemocnění

Alergie

imunologická reakce organismu na spouštěč, tímto antigenem mohou být potraviny, léky, pyly apod. – vždy je nutno upozornit lékaře

Alveolitis

zánět lůžka po extrakci zubu, nejčastěji po vybavení zubu moudrosti. Projevuje se intenzivní bolestí 2-3 dny po výkonu.

Amalgám

slitina stříbra, rtuti a dalších kovů vzniklá za studena sloužící jako definitivní výplňový materiál. Nejkvalitnější amalgámy jsou tzv. non gamma 2

Anestetika

látky, které slouží k místnímu znecitlivění při zubním ošetření

Anestezie celková

anesteziologem regulovaný stav bezvědomí, v kterém mohou probíhat složitější chirurgické výkony

Ankyloglosie

částečné nebo úplné anomální spojení jazyka s podjazykovou krajinou

Ankylóza čelistního kloubu

srůst dolní čelisti s kostí spánkovou, který znemožňuje pohyb dolní čelisti

Anomálie

značí nepravidelnost nejčastěji v počtu nebo postavení zubů. Tento stav se obvykle řeší za pomoci ortodontické léčby

Antibiotická léčba

specifická medikamentózní terapie bakteriálně infekčních onemocnění, která jsou na daná antibiotika citlivá.

Antrotomie

chirurgické otevření čelistní dutiny v rámci diagnostického či léčebného postupu

Apexifikace

umělá stimulace uzávěru kořenového hrotu u zubu, který ještě nemá definitivně uzavřený kořenový kanálek

Artralgie

bolestivost čelistního kloubu ze zánětlivých i nezánětlivých příčin

Arzen

ve stomatologické minulosti užíván pro devitalizaci zubu- „umrtvení zubní dřeně“ – dnes se již nepoužívá

Augumentace

řízená kostní regenerace, která slouží k zvětšení objemu kostní tkáně zpravidla využívaná v zubní implantologii

Bělení zubů

tzv. bleaching je technika, která umožňuje změnit – zesvětlit přirozenou barvu zubů. Tato metoda může probíhat v ordinaci – tzv. profesionální ordinační bělení zubů či jako tzv. domácí bělení , kdy si pac. aplikuje účinnou látku v nosičích sám.

Bite-wing

RTG zubní vyšetření, které odhaluje skryté kazy

Bond

vazebný prostředek, který zvyšuje vazbu mezi tvrdými zubními tkáněmi a výplňovým materiálem- nejčastěji fotokompozitem

Bruxismus

„skřípání zubů“ – opakované přetěžování zubů díky mimovolnímu zatínání a zvýšené svalové tenzi

Candidóza

slizniční onemocnění vyvolané přemnoženou mykotickou infekcí

Cementy

výplňové stomatologické materiály, které se dnes používají nejvíce jako výplně v dočasném chrupu nebo jako materiály provizorní a podložkové

Citlivé zubní krčky

zvýšená citlivost zubních krčků na chlad, teplo, kyselé či sladké – lze ošetřit bariérovými krycími prostředky či výplní

Cysta

uzavřená patologicky vzniklá dutina s různým obsahem v měkkých či tvrdých tkáních, kterou je vhodné chirurgicky odstranit

Cheilitis

onemocnění rtu nejčastěji zánětlivé etiologie

Chronický

táhlý, vleklý, dlouhodobý – nejčastěji se spojuje se zánětem

Dentální hygiena

praktické provádění léčebných a preventivních výkonů typu odstraňování zubního kamene, odborné čištění zubů, provádění lokální fluoridace, úprava výplní, instruktáž správné ústní hygieny a další

Dentální implantáty

náhrada jednotlivého zubu či zubů pilířem, který je zaveden do kosti. Implantáty jsou nejčastěji vyrobeny z čistého titanu ve tvaru šroubu. Účelem je pacienta ošetřit funkčně a esteticky tak, aby nedocházelo k poškození stávajícího chrupu. Implantáty také slouží k fixaci zubních náhrad.

Dentavia

zubní cesta, cesta ke krásnému a zdravému úsměvu

Dentitio difficilis

obtížné prořezávání zubů moudrosti charakterizované bolestí, otokem a ztíženým otevíráním úst.

Devitalizace zubní dřeně

nekrotizace –„umrtvení“ zubní dřeně chemickými prostředky – nejčastěji paraformaldehydem s lokálními anestetiky

Diskopatie

onemocnění čelistního kloubu, které má svůj původ v postižení kloubního disku

Dlahování

řeší nejčastěji fixaci parodontologicky uvolněných zubů

Edém

lokalizovaný nebo generalizovaný otok

Egalizace

chirurgický výkon na kosti čelisti, který slouží k ohlazení nebo úpravě nerovností a nepravidelností

Elektrokauter

vysokofrekvenční elektropřístroj, který slouží k provádění chirurgických zákroků řezem, koagulací nebo jejich kombinací. Kontraindikace jeho použití u pacientů s kardiostimulátorem.

Endodoncie

léčba zubů ošetřením kořenových kanálků a jejich následným zaplněním kořenovou výplňovou hmotou tzv. sealerem a gutaperchou. Slouží k léčbě zánětu zubní dřeně či zánětu v okolí zubu.

Extrakce

je chirurgický výkon, jehož cílem je vybavení zubu ze zubního lůžka. Chirurgická extrakce je komplikovanější chirurgický výkon, kterým se vybavují zuby neprořezané do dutiny ústní. Oba typy výkonů probíhají nejčastěji v lokální anestezii.

Fluor

je prvek, který hraje důležitou roli v prevenci zubního kazu. Chemicky vázaný ve formě fluoridů je důležitou komponentou prostředků dentální hygieny.

Fluoridové tablety

jsou náhradním prostředkem systémové fluoridace. Jsou předepisovány dětskými lékaři nebo stomatology jako nástroj prevence zubního kazu u dětí.

Fluoróza

je jedním z projevů chronické intoxikace organismu flourem. Nejčastější změny jsou patrné jako bílé skvrny na sklovině zubů.

Foetor ex ore

je synonymem zápachu z úst z různých příčin.

Fokální infekce zubního původu

je označeno onemocnění vzdálených orgánů v přímé souvislosti s infekčními ložisky v dutině ústní.

Fotopolymerace

je způsob vytvrzení dentálních materiálů UV světlem o specifické vlnové délce – tzv. lampy

Galvanické dráždění

je chronické dráždění vzniklé na základě elektrochemické koroze kovových dentálních materiálů v místech, kde se nachází spára či kontakt různých kovových materiálů.

Gangréna dřeně

je infikovaná nekróza zubní dřeně. Její léčba spočívá v endodontickém ošetření zubních kořenových kanálků.

Gingivektomie

je chirurgický výkon, který odstraňuje část měkkých tkání, které kryjí pravé či nepravé parodontální choboty.

Gingivitis

zánětlivé změny gingivy – dásně

Glosodynie

stavy charakterizované pálením či svěděním jazyka a často provázené suchostí v ústech.

Granulomy zubní

lidově „zubní váčky“ jsou obrannou reakcí okolí zubu na pronikající infekci zubního původu. Léčba spočívá v endodoncii.

Gutaperča

je stomatologický výplňový materiál používaný k zaplnění kořenových kanálků v rámci endodontické léčby.

Hemangiom

je nezhoubný novotvar tvořený krevními cévami. Tento nález je vhodné sledovat a při progresi chirurgicky odstranit.

Herpes

Je častým postižením integrity kůže virového původu charakteru puchýřků a bolestivých erozí. Vzniku herpetické infekce na kůži nebo rtu předchází potíže s virovými příznaky.

Hypoplazie zubních tkání

je charakterizována poruchou tvorby skloviny a dentinu. Nejčastěji vzniká jako důsledek onemocnění v dětském věku.

Implantát

náhrada chybějící tkáně či orgánu cizorodým materiálem – ve stomatologii nejčastěji náhrada zubu šroubovým či čepelkovým pilířem, který je vyroben z čistého titanu.

Incize

Protnutí měkkých tkání řezem – skalpelem či elektrokauterem.

Kaz

lat. Caries – je infekční onemocnění tvrdých zubních tkání, jež ohrožuje, pokud není ošetřen, životnost zubu.

Klínovité defekty

defekty tvrdých zubních tkání v krčkových partiích zubů

Kofferdam

latexová či silikonová blána sloužící k udržení suchého pracovního pole při zubním ošetření

Kolemčelistní zánět

je infekce nejčastěji zubního původu, která se šíří do okolních prostorů tkání obličeje. Projevem je otok, bolest, zvýšená teplota.

Kolika slinná

zduření příslušné slinné žlázy na základě ucpání jejího vývodu. Doprovázena je silnou bolestí a zduřením oblasti. Léčba je chirurgická.

Kompomery

skloionomerem modifikované pryskyřice – stomatologický výplňový materiál

Kompozita

materiály složené z anorganického plniva a organického pojiva – pryskyřičné části. Tyto výplňové materiály tuhnou dnes nejčastěji fotopolymerací. Kompozita jsou nedílnou součástí estetické stomatologie.

Kořenové kanálky

dutina v zubu, která obsahuje nervově-cévní svazek. Počet kořenových kanálků je různý v závislosti na typu zubu. Pokud dojde k infekci v kořenovém systému zubu je nutno provést endodontické ošetření.

Kryoterapie

léčebná metoda, která k destrukci patologicky změněných ložisek využívá extrémně nízkých teplot

Kyretáž

chirurgický výkon prováděný na parodontu zubu – tj. tkání, které jsou se zubem v těsném kontaktu.

Laser

světelný paprsek nízkovýkonového laseru má biostimulační účinek na buněčný metabolismus ve tkáních. Pozitivně ovlivňuje proces hojení a regenerace.

Leptání

příprava tvrdých zubních tkání pro vazbu s výplňovými materiály.

Luxace dolní čelisti

stav, kdy kloubní hlavice dolní čelisti opustí kloubní jamky do patologické pozice. Terapií tzv. „vykloubení“ je manuální repozice.

Matrice

je prostředek nutný ke zhotovení výplně u zubu, kterému chybí některá z jeho stěn. Její užití znemožňuje spojení výplně se sousedním zubem.

Měřicí snímek

RTG snímek, který slouží k ověření délky kořenového kanálku. Dnes častěji nahrazen apexlokátorem, který délku kanálku stanoví elektronicky měřením tkáňového odporu.

Modely

modely chrupu v protetice slouží k výrobě zubních náhrad

Mukokéla

retenční cysta drobné slinné žlázky. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění.

Nádor

tzv. novotvar charakterizovaný ireverzibilní změnou tkáně převážně ve smyslu jejího nekontrolovatelného růstu. Léčba je specializovaná, komplexní a probíhá nejčastěji za asistence klinických odborníků.

Neuralgie

náhlá, záchvatovitá bolest v oblasti periferního nervu. V oblasti obličeje je to nejčastěji trojklanný nerv –n. trigeminus.

Névy pigmentové

lid. „mateřská znaménka“ – barevně ohraničená ložiska na kůži i sliznici, která vznikají přeměnou melanocytů. Jejich sledování je doménou kožního lékaře.

Obrna lícního nervu

je obraz jednostranné parézy se vyznačuje ochrnutím mimického svalstva v postižené oblasti – tvář na této straně obličeje zůstává nehybná. Diagnostika a řešení těchto potíží spadá klinickým odborníkům.

Onkologie

obor zabývající se léčbou, prevencí a etiologií nádorových onemocnění

Ormocery

organicky modifikovaný keramický výplňový materiál, který je svým užitím podobný fotokompozitům

Ortodoncie

je samostatný stomatologický obor, který se zabývá prevencí, diagnostikou a léčbou tvarových a funkčních nepravidelností chrupu.

Ortodontická léčba

řeší pomocí snímacích i fixních ortodontických aparátů dentální a skeletální anomálie. Doporučení k ortodontické léčbě je většinou směřováno od praktického stomatologa specialistovi v ortodoncii.

Oseointegrace

je vyjádřením kostního hojení resp. přijetím implantátu přímým strukturálním spojením s kostí alveolu čelisti.

Osteomyelitis

zánětlivý proces, který se difúzně šíří čelistní kostí

Osteosyntéza

je chirurgická metoda spojení zlomených kostí, kdy se po repozici fragmentů provede jejich fixace pomocí drátu či titanových destiček a šroubů

Ostitis

lokalizovaný zánět kosti. Projevuje se trvalou bolestí a lokálními příznaky. Léčba je kombinovaná chirurgicko-medikamentózní.

Ošetření kořenových kanálků

viz endodoncie

Parapulpální čepy

jsou nejčastěji samořezné či cementované mikrošrouby, které slouží ke kotvení plastických dostaveb u rozsáhlejších výplní zubů.

Parodont

je tvořen gingivou (dáseň), periodonciem (parodontální vazy), zubním cementem na povrchu kořene a alveolární kostí. Poškození těchto tkání rezultuje v parodontitis.

Parodontální chobot

pravý je spojen s destrukcí alveolární kosti , nepravý vzniká zbytněním gingivy. V aktivním chobotu jsou známky probíhajícího zánětu , v neaktivním nejsou známky akutního zánětu tolik patrny

Parodontitis

zánětlivé postižení parodontu – viz parodont. Existence množství typů a rozdělení.

Parotitis

zánět příušní žlázy bakteriální, virovou nebo mykogenní infekcí.

Parotitis epidemica

příušnice, nejčastější forma zánětu příušní žlázy způsobená infekčním virovým onemocněním nejvíce postihuje děti předškolního a školního věku.

Pečetění fisur

je profylaktickou metodou proti zubnímu kazu. Spočívá v aplikaci tzv. pečetidel na povrch skloviny. Aplikuje se nejvíce u dětí.

Periapikální kyretáž

je chirurgický výkon, kdy se odstraňují zánětlivé změny kosti a granulační tkáň z oblasti kořenového hrotu, bez jeho zkrácení.

Periimplantitis

komplikace v dentální implantologii, definována jako ztráta kosti na podkladě zánětu v okolí implantátu. Může vést až ke ztrátě implantátu. Léčba je podobá léčbě parodontitidy.

Píštěl

syn. fistula – vtažené slizniční či kožní nálezy chronického původu, které souvisejí s trvajícím zánětlivým procesem v jejich okolí.

Plnění kořenového kanálku

završení endodontické léčby zaplněním kořenového systému těsnícím materiálem obvykle gutaperčou a sealerem.

Podložka

vrstva materiálu, která se aplikuje na spodinu kavity. Její funkcí je izolovat proti termickému a chemickému dráždění. Materiálem jsou cementy.

Poextrakční komplikace

potíže sledující stav po „vytržení“ zubu – zlomení zubu při extrakci, odlomení stěny zubního lůžka, poškození sousedního zubu, komunikace do čelistní dutiny, trvající krvácení, poranění nervu a další…

Poruchy vývoje zubů

vznikají v době vývoje a růstu zubních tkání. Nejčastěji jde o anomálie ve smyslu počtu zubů, tvaru a místa jejich prořezání.

Povlak jazyka

rozeznáváme fyziologický a patologický (zmnožený), který je charakterizovaný lokálním zmnožením ústní mikroflóry – barva se mění od bělavé po hnědou. Terapie je komplexní, kde spolupracuje stomatolog s praktickým lékařem.

Preprotetická chirurgie

soubor chirurgických výkonů, kterými se upravují nevhodné anatomické poměry na protézních ložích čelistí tak, aby bylo možno zhotovit funkční a esteticky přijatelné zubní náhrady.

Prevence

soubor opatření, jejichž cílem je předcházet vzniku onemocnění – např. instruktáž ústní hygieny.

Profylaxe

ochranné procedury, které jsou aplikovány v době, kdy hrozí konkrétní onemocnění, např. fluoridace, která chrání proti zubnímu kazu.

Progenie

je charakterizována zvětšením dolní čelisti ve všech rozměrech tak, že patrnou dominantou je překus dolních řezáků.

Protetika

stomatologický obor, jehož cílem je funkčně a esteticky nahrazovat ztráty zubu či zubů.

Provizorní materiály

slouží k dočasnému krytí vypreparovaných kavit, event. ke krytí dezinfekčních či jiných vložek v zubu – nejčastějším materiálem jsou organické tmely, pryskyřice nebo cementy.

Pulpitis

zánět zubní dřeně, existence mnoha typů

Recall

systém pravidelných kontrol a preventivních prohlídek, které jsou cíleny ke konkrétním potížím pacienta

Resekce

nejčastěji jako resekce kořenového hrotu charakterizovaná snesením hrotové části kořene a odstranění zánětlivého ložiska

Resorpce

nejčastěji jako fyziologická resorpce kořene u dočasných zubů

Retence

charakterizována schopností udržet zubní náhradu nebo výplň mechanicky či chemicky na požadovaném místě.

Sialoadenitis

zánět slinné žlázy. Etiologicky může jít o zánět původu virového, bakteriálního, mykogenního či zánět aseptický tj. primárně neinfekční.

Sialolithiasis

existence slinných kamenů. Nejčastější lokalizace je ve vývodu podčelistní slinné žlázy.

Sinusitis

zánět vedlejších nosních dutin, nejčastěji je postižena čelistní dutina a to jednostranně či oboustranně.

Skloionomerní cement

GIC angl. glass-ionomer-cement – používán jako moderní fixační, výplňový nebo podložkový materiál.

Sklovina

je nejtvrdší tkáň v lidském těle, jako svrchní vrstva zubu slouží jako ochranná bariéra proti zevním vlivům i zubnímu kazu

Suprakonstrukce

se nazývá kovová či titanová konstrukce, která je základem protetické náhrady nejčastěji ve spojení s ošetřením implantáty.

Synkopa

náhlá ztráta vědomí nejčastěji na podkladě hypotenzního stavu či ortostatického kolapsu.

Tetracyklinové zuby

tvarové a barevné změny na dočasném i stálém chrupu způsobené podáváním tetracyklinových antibiotik v dětském věku.

Trepanace alveolu

provizorní chirurgický výkon na kosti alveolu prováděný ve speciálních případech pro umožnění odtoku zánětlivého exsudátu v oblasti hrotu kořene.

Úrazy zubů

se rozdělují na poranění vlastního zubu či závěsného aparátu. Konkrétní řešení se stanoví na základě rozsahu poranění. Časté je ošetření na specializovaném pracovišti.

Verruca

lid. bradavice – časté onemocnění kůže či sliznice charakteru drobného výrůstku – etiologie onemocnění je virová infekce

Via

lat.cesta

Vitální exstirpace dřeně

odstranění veškeré zubní dřeně z korunkové i kořenové části dřeňové dutiny a kořenového kanálku.

Xerostomie

suchost v ústech vzniklá na různém podkladě.

Záněty mízních uzlin

nejčastěji vznikají na podkladě strepto-stafylokokové infekce a projevují se v oblasti hlavy nejčastěji zduřením a bolestivostí podčelistních lymfatických uzlin.

Zlomeniny

syn. frakturyčelistních kostí vznikají nejčastěji jako následek úrazu v oblasti obličeje. Terapie náleží specializovanému pracovišti.

Zubní kámen

je charakterizovaný pevným a barevně odlišným mineralizovaným povlakem na zubu. Je faktorem ovlivňující vývoj parodontózy – parodontitis. Léčbou je jeho odstranění.

Zubní kaz

lat. caries dentis – nejčastější choroba charakterizovaná jako demineralizační proces tvrdých zubních tkání na podkladě infekce kariogenními mikroorganismy.